Historie Suchdola-rozrod Viléma Brandeise

Částečný rozrod Wilhelma Brandeise

Někteří potomci Alexandra Brandeise

(Pozn.: zde použito jméno Brandeis, tvar používaný rodinou. Později jiné zdroje uvádějí Brandejs.)

Stručný přehled o některých členech rodiny

[1]  Wilhelm Brandejs(1811-1880)
[1b] Magdalena Federmanová(1817-1893)
[2]  Alexandr Brandejs(1848-1901)
[2b] Jenna Witzová(1852-1937)
[3]  Helena Wiesnerová (roz.Brand.)(1877-1975)
[3b] Adolf Wiesner(1871-1942)
[4]  Otilie Stiassná (roz.Brandejsová)(1878-1920)
[5]  Viktor Brandejs(1880-?)
[6]  Irma Kohnová (roz. Brandeisová)(1882-1979)
[7]  René Wiesner(1904-1974)
[8]  Teresie Stránská(roz.Stiassny)(1908- 1966)
[9]  Karla Kohnová(1904-1983)
[9b] Emil Weiss(1896-1965)
[10] Erika Stránská(1930-1944)
[11] Jan Weiss (White)(1928-2014)

[1] Wilhelm Brandejs (1811-1880)

Otec Alexandra Brandeise.

Wilhelm (Vilém) Brandeis
(1811-1880)
Foto z roku 1870 [1]

Wilhelm Brandeis, parte
(1880) [5]

[1b] Magdalena Brandeisová (roz. Federmanová) (1817-1893)

Matka Alexandra Brandeise.

Magdalena Brandeisová
(1817-1893)
Foto z roku 1882 [1]

[2] Alexandr Brandeis (1848-1901)

Alexandr Brandeis
Portrét od Fr. Ženíška, 1874 [1]

Viz portrét

Fotografie dcer A. Brandeise v roce 1884
Zleva: Otilie, Helena, Irma
[1]

[2b] Johanna Brandeisová (roz. Witzová) (1852-1937)

Manželka Alexandra Brandeise.

Jenny Brandeisová (Witzová)
Detail z portrétu od Fr. Ženíška
1874 [1]

Jenny Brandeisová
Výřez z obrazu neznám. autora
1882 [1]

Jenny Brandeisová
Výřez z fotografie
1932 [1]

Jenny po roce 1901, kdy zemřel její manžel Alexandr, žila střídavě u dcer Heleny ve Vídni a Otílie v Praze a u vnučky Terezie.
Zemřela 27.8.1937.
Je uložena v hrobce se svým manželem na novém židovském hřbitově. Foto (Zdroj: J. Jánský, 2017)

[3] Helena Wiesnerová (roz.Brandeisová) (1877-1975)

Dcera Alexandra Brandeise.

Helena se od dětství učila malovat a později navštěvovala uměleckou školu Antonína Slavíčka.
Roku 1903 odjela do Paříže, kde se seznámila s pozdějším manželem, uznávaným malířem Adolfem Wiesnerem.

Helena Brandeisová
Portrét Václava Brožíka
Detail, 1899 [1]

Helena Wiesnerová
Portrét, 1909 [1]
.

Helena Wiesnerová
Portrét, 1928 [1]
.

Ukázky z díla

Helena byla s manželem roku 1942 deportována do Terezína.
Pobyt přežila a roku 1945 se jí podařilo odjet za rodinou do Anglie.

Dožila se vysokého věku 98 let a do posledních let malovala květinová zátiší.

[3b] Adolf Wiesner (1871-1942)

Manžel Heleny Brandeisové.

Adolf Wiesner
Autoportrét, 1896 [1]

Patřil ke skupině mladých umělců Spolku výtvarných umělců Mánes.
Zasloužil se o vznik nezávislého uměleckého časopisu Volné směry.
V letech 1900 až 1910 působil ve Francii a pravidelně vystavoval
v Salonu francouzských umělců. Stal se vyhledávaným portrétistou.
Portrétoval například sochaře Stanislava Suchardu, malíře Alfonse Muchu,
spisovatelku Růženu Jesenskou či podnikatele Emila Kolbena.

Adolf Wiesner
1939 [6]

Ukázky z díla

Návrh obálky, 1897 [1]

Portrét muže, 1905 [1]

Portrét E. Kolbena [1]

Portrét ženy, 1905 [1]

Adolf a Helena Wiesnerovi byli 6.6.1942 deportováni do terezínského ghetta.
Tři měsíce po příjezdu do Terezína Adolf Wiesner 10. října 1942 zemřel na celkové vyčerpání ve věku 72 let a byl pohřben na zdejším hřbitově. [1]

[4] Otilie Stiassny (roz.Brandeisová) (1878-1920)
Dcera Alexandra Brandeise, manželka Arnolda Stiassny, matka Terezy.

Otilie Brandeisová
Výřez z fotografie, 1884 [1]

Arnold Stiassny (1877-1942)
Advokát, Praha
Komerční rada, Vídeň [6]

Pohřbena na židovském hřbitově v Hostouni.

[5] Viktor Brandeis (1880-?)

Syn Alexandra Brandeise.

Viktor Brandeis
(1880-?)
Portrét K. Svoboda,1880 [1]

Viktor Brandeis
(1880-?)
Portrétní fotografie, 1902 [1]

V roce 1900 odjel do Ameriky za svou láskou, s kterou rodiče nesouhlasili.
Další informace o něm nejsou známy.

[6] Irma Kohnová (roz. Brandeisová) (1882-1979)
Dcera Alexandra Brandeise, manželka Arnošta Kohna, matka Karly.

Irma Kohnová (roz. Brandeisová)
(1882-1979)
Portét A. Wiesner, 1916 [1]

[7] Ing. arch. René Wiesner (1904-1974)

Syn Heleny Brandeisové, vnuk Alexandra Brandeise.

Byl stavebním inženýrem, pražským architektem, specialistou na sklobetonové konstrukce.
Spolupracoval s řadou významných českých architektů, například s Františkem Zelenkou (Skleněný dům v ulici Palackého), Československý pavilon na světové výstavě v roce 1937 v Paříži a Masarykovo sanatorium ve Vyšných Hágech na Slovensku. [1]

[8] Teresie Stránská(roz.Stiassny) (1908- 1966)

Matka Eriky, dcera Otílie Brandeisové, vnučka Alexandra Brandeise.

Teresie Stránská (roz. Stiassny)(1908-1966)
Foto obrazu A. Wiesner, 1937 [1]

[9] Karla Weissová (roz. Kohnová) (1904-1983)

Dcera Irmy Brandeisová, vnučka Alexandra Brandeise.

Portrét A. Weiss, 1921
[1]

Výřez z fotografie, 1932
[1]

Provdala za Emila Weisse (1896–1965).
V roce 1939 opustila se svým synem Janem Německo.
Se svým mužem se setkala v Anglii.
Pracovala na londýnském ministerstvu zahraničí Jana Masaryka.
V roce 1947 dostala ona a její rodina britské občanství.

[9b] Emil Weiss (1896-1965)

Manžel Karly Kohnové.

Autokarikatura, 1960 [7]

E. Churchil, 1954 [8]

Skupina politiků, 1954 [8]

Také architekt. Za války se uplatnil jako karikaturista, grafik a typograf.
Byl autorem karikatur exil. časopisu Čechoslovák.
Graficky upravoval knihy E. Beneše.
Po válce byl karikaturista v anglických a amerických listech.

[10] Erika Stránská (1930-1944)

Dcera Terezie Stránské, pravnučka Alexandra Brandeise.

Erika, 1930 [6]
.
.

Erika se psem [9]
.
.

Erika Stránská
Foto obrazu A. Wiesnera
1939 [1]

Erika, 1941 [10]
.
.

Vnučka mladší Brandejsovy dcery Otýlie.
I ona měla výtvarný talent, roku 1942 se ale v pouhých dvanácti letech také dostala do Terezína a v květnu 1944 do Osvětimi, odkud se už nevrátila.
Jedinou památkou na ni je několik kreseb, které zde kreslila a které dnes vlastní Židovské muzeum v Praze.

Ukázky maleb

[4]

[11] Jan Weiss (White) (1928- 2014)
Pravnuk Alexandra Brandeise.

Jan White v roce 2010.

Z České republiky odešel v deseti letech. Žil ve Spojených státech.
Byl nazýván guru designu a poradce vydavatelství.
Uskutečnil více než 1800 seminářů ve 27 zemích. Napsal několik knih o svém oboru.
Určil i podobu tak prestižních titulů, jakými byly National Geographic či Golf Digest.
(www.janvwhite.org)

ZDROJE:
[1] Židovské muzeum v Praze, Mecenáš a jeho zeť, PhDr. Arno Pařík, 2004
[2] Národní archiv, fond Emauzského kláštera (poskytl Fr. Černý)
[3] Židé v Roztokách u Prahy, Kamýku a okolí, Blanka Rozkošná, 2013
[4] Židovské muzeum v Praze
[5] geni.com
[6] holocaust.cz
[7] wikipedie
[8] wikiwand
[9] coisasjudaicas.com
[10] room28projects.com

ČLÁNKY:
Můj pradědeček- mecenáš text A. Sojková (poskytla A. Skálová)
"Bramborový mecenáš" Alexandr Brandejs Zdeňka Kuchyňová, 22. 12. 2004, radio.cz

ODKAZY:
Alexandr Brandejs a Adolf Wiesner - mecenáš a jeho zeť Židovské muzeum v Praze
J. V. White stránky o J. Whitovi

Zpracoval: J. Jánský, 3/ 2017, aktualizace: 12/ 2020